go to the original language article
Místopředseda vlády, šéf ministerstva obrany Władysław Kosiniak-Kamysz po setkání s ministrem obrany Litvy Robertasem Kaunasem sdělil, že Polsko podporuje iniciativu výstavby cvičiště blízko hranice s Polskem. Dodal, že polští velitelé mají zájem na přípravě tohoto místa a následném využívání v rámci cvičení.
V prosinci Litevská rada státní obrany rozhodla o výstavbě cvičiště v obci Kopciowo v lazďajském regionu, nedaleko hranice s Polskem. Podle litevského ministerstva obrany je z vojenského a bezpečnostního hlediska vybrané území pro nové cvičiště nejvhodnější lokalitou; je součástí takzvaného Suvalského průsmyku. Resort rovněž uvedl, že geografická poloha u hranice s Polskem otevírá v budoucnu možnost spolupráce s polskými ozbrojenými silami. Konečné rozhodnutí ve věci cvičiště přijme litevský Seimas.
Kosiniak-Kamysz v pátek na tiskové konferenci po setkání s Kaunasem sdělil, že jedním z témat rozhovoru byla možnost cvičení polských vojsk na tomto cvičišti. Prohlásil také, že pokud bude taková potřeba, naše ženijní vojska se zapojí do výstavby tohoto cvičiště. Ujistil, že polští velitelé mají zájem na přípravě tohoto místa a následném využívání v rámci společných cvičení. Dodal také, že společná cvičení polských a litevských vojsk jsou plánována na tento rok.
Podle místopředsedy vlády je to důležitá iniciativa, protože jde o území připravované k cvičením nejen pro litevskou armádu, ale také pro spojenecká vojska. Zdůraznil, že Polsko podporuje iniciativu výstavby prostoru pro výcvik spojenecké armády.
– Chtěl jsem také uklidnit ty, kteří na polské straně kladou otázky, obyvatele pohraniční zóny. Tato investice se netýká území Rzeczpospolitej, týká se území Litevské republiky. (…) Litevská strana vynaloží veškeré úsilí, aby tato investice byla provedena co nejbezpečněji – ujistil šéf ministerstva obrany.
Robertas Kaunas zdůraznil, že činnost cvičiště bude transparentní a demokratická. – Neustále se budeme dělit o aktuální informace s polským ministrem obrany. Bude možné poskytnout jakékoli přesné informace, aby nedošlo k žádným hrozbám a žádným obavám – ujistil litevský ministr.
Vyjádřil spokojenost, že Kosiniak-Kamysz chce spolupracovat s jeho resortem při výstavbě cvičiště v Kopciowie. – Je to náš regionální cíl, netýká se pouze Litvy, ale také bezpečnosti Lotyšska a Estonska – zdůraznil Kaunas. Toto cvičiště totiž – poznamenal – má zvýšit obranyschopnost takzvaného Suvalského koridoru, tedy úzkého pásu země o délce 104 km mezi Polskem a Litvou, který patří k potenciálně nejvýbušnějším bodům v Evropě.
Kosiniak-Kamysz zdůraznil, že s litevským ministrem hovořili také o plánech společných nákupů v rámci unijního programu SAFE. – Chceme společně využít nástroj SAFE a uskutečnit společné nákupy. Tématem, které nás zajímá jak jako výrobce, tak i uživatele, jsou systémy Piorun – řekl místopředseda vlády.
Dodal také, že Polsko hodlá společně s Litvou usilovat o to, aby Evropská komise nejen poskytovala členským státům půjčky pro potřeby bezpečnosti, ale aby šlo také o „dotace, granty, neúročené prostředky, které není třeba vracet“.
Kosiniak-Kamysz dodal, že v rozhovoru byla nastolena také otázka rozšíření Tarczy Wschód, záležitost Baltské obranné linie, které jsou ve výsledku jedním programem zapsaným do strategie Evropské unie a společně realizovaným. – Budeme usnadňovat vojenskou mobilitu, projekty týkající se infrastruktury, která bude usnadňovat vojenskou mobilitu mezi našimi státy – řekl šéf ministerstva obrany.
Piorun je přenosný protiletadlový raketový komplet (PPZR) polské výroby, určený k ničení nízko letících vzdušných cílů, letadel, vrtulníků a dronů. Ve své výzbroji mají Piorun mimo jiné Norové, Lotyši či Ukrajinci.
Tarcza Wschód je program připravený na ministerstvu obrany a v Generálním štábu Polské armády, který předpokládá výstavbu různých typů opevnění, terénních překážek a vojenské infrastruktury na hranicích Polska s Ruskem a Běloruskem – celkem na úseku přibližně 800 km.
Projekt Baltské obranné linie je společný mezistátní projekt Litvy, Lotyšska a Estonska, jehož cílem je posílení východního křídla, včetně ochrany před vniknutím ze strany Ruska a Běloruska. Baltská linie má být v budoucnu spojena s polskou „Tarcza Wschód“.
SAFE je program, jehož cílem je posílení obranyschopnosti členských států Evropské unie. Předpokládá celkem 150 miliard eur podpory – mimo jiné ve formě nízko úročených půjček – především na nákupy vojenské techniky, zejména vyráběné v Evropě. (16.01.2026)