Have the article read by OpenAI (Beta). Please note that AI translations may take some time to process.

Brusel  – Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ocenil rozhodnutí Německa zrušit poplatek za tranzit plynu. Rozhodnutí podle něj přispěje k posílení energetické bezpečnosti střední Evropy. Síkela už před dnešním jednání v Bruselu uvedl, že Česko požaduje úplné zrušení sporného poplatku. Německý státní tajemník Sven Giegold následně oznámil, že se na zrušení poplatku již dohodla německá vláda. Vzhledem k tomu, že to vyžaduje změnu zákona, je nejbližším možným termínem pro zrušení poplatku podle něj začátek roku 2025.

„Opět se potvrzuje, že spolupráce na unijní úrovni nejen v oblasti energetiky posiluje všechny členské státy. Oceňuji deklarované rozhodnutí německé vlády upustit od příštího roku od poplatku, který zvýhodňoval dovoz plynu z východu na úkor plynu od našich západních spojenců,“ uvedl na sociální síti X Síkela. „Jsem přesvědčen, že německá reakce na naši iniciativu přispěje k posílení energetické bezpečnosti střední Evropy. Je to také jasné potvrzení toho, že právě proaktivní a konstruktivní politika na evropské úrovni je tím nejúčinnějším způsobem jak dosahovat našich cílů,“ dodal.

Poplatek, který má sloužit k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících, zavedlo Německo v době nedávné energetické krize spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. Ještě před dnešním jednáním ministr Síkela rovněž zmínil, že je potřeba se také zamyslet nad tím, co udělat s penězi, které už Praha za poplatek zaplatila. Dodal, že osobně vždy dává přednost dohodám před soudy. Zda získal od Berlína reakci i na toto téma, zatím není jasné.

I když byli Češi s Němci ohledně tématu poplatku za tranzit ve sporu, na jiném tématu – ukončení závislosti EU na ruských energetických zdrojích – se shodují. Ministr Síkela s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem napsali společný dopis belgickému předsednictví, který chtěli dnes představit svým unijním kolegům. Vyzývají v něm k vytvoření pracovní skupiny na nejvyšší úrovni, která se bude zabývat snížením dovozu energetických surovin z Ruska.

„V reakci na ruskou útočnou válku proti Ukrajině EU v energetickém sektoru drasticky snížila svou závislost na Rusku. Díky našemu společnému úsilí klesl dovoz fosilních paliv z Ruska do EU o více než 80 % ve srovnání s rokem 2021. Přesto stále představují z hlediska hodnoty největší podíl na ruském dovozu do EU,“ uvádí se v dopise, který má ČTK k dispozici. „V zájmu naší energetické suverenity a bezpečnosti musíme nadále systematicky omezovat především dovoz plynu a ropy a také radioaktivního materiálu z Ruska,“ dodávají český a německý ministr. (30. května)

Redakční odpovědnost za publikaci nese CTK.