Síla Evropy a solidarita jsou dnes v Bruselu vystaveny zkoušce – PM

Předseda vlády Luís Montenegro dnes řekl, že „síla Evropy a evropská solidarita jsou vystaveny zkoušce“ na evropském summitu v Bruselu, na kterém budou lídři Evropské unie (EU) rozhodovat o finanční podpoře Ukrajině do roku 2027.
„Řekl bych, že je to jedna z nejrozhodnějších [Evropských] rad, které se v posledních letech konaly. Domnívám se, že je skutečně na místě říci, že síla Evropy a evropská solidarita jsou dnes na zkoušce a z našeho pohledu Evropa nemůže, nesmí selhat a naše přesvědčení je, že jednání bude tvrdé, bude intenzivní, ale je možné dospět k dohodě,“ prohlásil Luís Montenegro po příjezdu na evropský summit v Bruselu.
„Jsme vystaveni zkoušce, je třeba to přijmout,“ zdůraznil předseda vlády a označil za „nesmyslná“ obvinění prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa, který označil evropské lídry za slabé.
Lídři EU, dnes shromáždění v Bruselu, budou diskutovat o finanční podpoře Ukrajině v letech 2026 a 2027 a rozhodnou, zda schválí reparační půjčku založenou na zmrazených ruských aktivech, kterou Belgie odmítla.
Pro Portugalsko podle Luíse Montenegro „ideální řešení spočívá v použití zmrazených ruských aktiv“, ačkoli země je „otevřená i jiným řešením nebo dokonce kombinaci více než jednoho řešení“, s odkazem na další navrhovanou iniciativu související se společným dluhem.
Předseda vlády uzavřel, že „toto není jedna z těch Evropských rad, kde jsou věci předem zajištěny a vyřízeny“, ale spíše summit „který začíná nyní, ale neví se, kdy skončí“.
Na jednom z nejdůležitějších zasedání Evropské rady, vzhledem k naléhavosti zajistit prostředky ve prospěch Ukrajiny na příští dva roky, se předsedové vlád a hlavy států 27 zemí EU pokusí dosáhnout politické dohody o jedné z možností na stole: reparační půjčce založené na ruském majetku zmrazeném v rámci Společenství (možnost, která vyžaduje více podpory, kvalifikovanou většinu a menší rozpočtové úsilí, navzdory belgické opozici) nebo o emisi společného dluhu (kterou nepodporují všichni a vyžaduje jednomyslnost).
V současné době probíhají v EU jednání o odblokování možností evropského financování země napadené Ruskem v únoru 2022.
Opatření, které v EU získává největší podporu, se týká reparační půjčky Ukrajině, ale čelí odporu Belgie, země, která prostřednictvím Euroclearu hostí většinu zmrazených ruských aktiv, instituce pro úschovu cenných papírů se sídlem v Bruselu, která drží 185 miliard eur z celkových 210 miliard eur zmrazených aktiv v Evropě.
Belgická vláda požaduje záruky a jasné závazky ostatních členských států, aby se právně ochránila, protože nechce nést riziko, že by mohla přijít o prostředky, pokud Rusko nezaplatí reparace.
Reparační půjčka by znamenala, že by výkonný orgán Společenství čerpal půjčky od finančních institucí Společenství, které drží neaktivní zůstatky aktiv Ruské centrální banky, a jednalo by se tak o úvěr založený na ruských aktivech zmrazených v EU v důsledku evropských sankcí uvalených na Moskvu za invazi na Ukrajinu.
Na Portugalsko by připadly rozpočtové záruky ve výši 3,3 miliardy eur.
Druhým návrhem je emise společného dluhu na mobilizaci peněz pro Ukrajinu, využívající rozpočtový prostor jako záruku pro to, aby Brusel mohl vstoupit na trhy, ale vyžaduje souhlas všech 27 členských států (a nejen kvalifikovanou většinu, jako v předchozím případě).
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že potřeby Ukrajiny na příští dva roky činí přibližně 137 miliard eur, přičemž EU jim chce odpovědět téměř dvěma třetinami této částky.