go to the original language article
Brusel – Stále neexistuje nějaká dohoda nebo spokojenost s novou společnou zemědělskou politikou EU. Uvedl to ve středu večer v Bruselu ministr půdohospodářství SR Richard Takáč (Smer-SD) po setkání ministrů zemědělství z členských zemí EU se třemi eurokomisaři. Debaty byly zaměřeny na budoucnost evropského zemědělství a potravinové bezpečnosti, informuje zpravodaj TASR.
Richard Takáč uvedl, že středeční setkání vnímá jako výměnu politických názorů na budoucí společnou agropolitiku a na dohody se třetími zeměmi. Upřesnil, že narychlo svolané setkání v Evropské komisi (EK) bylo z důvodu protestů evropských farmářů kvůli obchodní dohodě se zeměmi Mercosur a agroministři dostali prostor vyjádřit se k financování společné agropolitiky v rámci budoucího víceletého finančního rámce.
„Ještě není nějaká dohoda nebo spokojenost s novou společnou zemědělskou politikou. I v případě dohod se třetími zeměmi jsou tam otázky, proto požadujeme od eurokomise stále nějaké kroky a řešení,“ vysvětlil.
Dodal, že se nemluvilo jen o Mercosuru, protože pro Slovensko je větším problémem dohoda s Ukrajinou a velmi vysoké kvóty stanovené na některé komodity.
Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová před středečním setkáním navrhla, aby členské státy mohly dříve čerpat některé zemědělské fondy z budoucího dlouhodobého rozpočtu Unie (2028–2034), a to ve výši 45 miliard eur. Takáč tvrdí, že z jejího dopisu se ministři „nic nového nedozvěděli“ a nic navíc se sektoru půdohospodářství nenabízí.
„Paní předsedkyně mluví jen o tom, že si můžeme dříve ty peníze, které jsou nám určeny, vyčerpat. Můžeme je přesunout jinam. Ale nemluví o tom, že dostaneme více peněz, že můžeme být flexibilní. Nemluví o tom, že společná zemědělská politika bude samostatná, o tom, že bude první a druhý pilíř. Je to takové narychlo zamlžení, spíše takové, že se tváříme, že něco děláme, ale nic neděláme,“ řekl.
Podle jeho slov však setkání mělo význam, protože všichni ministři vyjádřili své stanovisko a „červené linie“ pro své země. Připomněl, že ministři většinou mluví o tom, že společná zemědělská politika musí být samostatná, dvoupilířová.
Slovensko má tři červené linie: dvoupilířovost, lepší financování SZP a návrat potravinářství do společné zemědělské politiky
Zdůraznil, že pro Slovensko jde o tři základní témata. V první řadě o stropování přímých plateb, protože SR nemůže trpět tím, že má nejvíce velkých farem, což je historicky dané. Potom je to otázka alokace finančních prostředků, protože po 20 letech členství v EU je SR na úrovni 82 % přímých plateb ve srovnání se starými členskými státy a zaniká externí konvergence. Při zohlednění inflace to podle Takáče znamená, že Slovensko bude mít o 20 % méně zdrojů pro agrosektor, což slovenská vláda vnímá citlivě, když EU chce dát o bilion eur více na zbrojení.
„I dnes zaznělo z úst více ministrů, že musíme být konkurenceschopní a potravinově soběstační, což je možné jen tehdy, pokud budeme mít dostatek financí pro sektor půdohospodářství a že bude méně byrokracie,“ vzkázal.
Třetí věc, důležitá z pohledu SR, je, že se z financování agropolitiky vyloučil sektor potravinářství a vinařství, které byly přesunuty do průmyslu. Pro Slovensko je velmi podstatné, aby potravinářství bylo zařazeno do společné zemědělské politiky.
S odkazem na obchodní dohody Takáč upozornil, že Slovensko požaduje, aby existovaly ochranné mechanismy pro zemědělce v zemích EU. Slovensko v případě Ukrajiny vyzývá na zřízení speciálního fondu, který by kompenzoval agrosektor v případě, že mu vzniknou škody kvůli komoditám z Ukrajiny.
„Všichni jsme žádali, mnohokrát to tam zaznělo, dodržovat standardy, jaké platí v EU, z hlediska limitů pro postřiky, hnojiva, různé přípravky, které jsou v Unii zakázané. Standardy, které musí dodržovat evropští zemědělci a potravináři, musí dodržovat i případní dovozci ze třetích zemí. Nechceme odklady o dva, tři, čtyři roky. Požadujeme, aby tyto věci platily hned, když začnou platit tyto dohody,“ vysvětlil Takáč. (7. ledna)