go to the original language article
Štrasburk – Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve středu schválili jednání s členskými státy Evropské unie o zákazu dovozu ruského plynu a ropy do Unie. K této tématu se pro TASR vyjádřili slovenští europoslanci z několika politických frakcí a stran.
Viceprezident EP Martin Hojsík (RE/PS) zdůraznil, že EU musí snižovat svou závislost na plynu jako takovém a více využívat zelenou energii. Upozornil, že ruský plyn je drahý, což pociťuje i slovenský průmysl, a je třeba ho nahradit. I proto, že jeho prodejem Moskva financuje válku na Ukrajině a není třeba kupovat od válečného zločince, který přes dodávky plynu po dlouhé roky vydíral Evropu. „Slyším, že to nejde, že nemáme dostatečné propojení. Do Polska vede i z evropských peněz postavená trubka, která dokáže zásobovat Slovensko a celou jeho spotřebu plynu,“ uvedl.
Katarína Roth Neveďalová (nezávislá/Smer-SD) nesouhlasí se zákazem dovozu ruského plynu či zákazem dovozu ruského jaderného paliva, což by ohrozilo energetickou bezpečnost Slovenska a jeho soběstačnost při výrobě elektřiny. „V rámci diverzifikace máme vyřešené nějaké smlouvy a spolupráci s jinými zeměmi, ale oslabuje nás to tím, že pokud nebudeme tranzitovat plyn, ztrácíme kolem půl miliardy eur pro státní rozpočet,“ vysvětlila. Tvrdí, že energetické závazky EU vůči USA vedou k tomu, že Unie závislost na ruských energiích nahradí závislostí na americkém zkapalněném plynu.
Miriam Lexmann (EPP/KDH) považuje za správné, aby Unie neživila ruský rozpočet a cezeň válečnou mašinérii prostřednictvím plateb za ruské energie. „Už i Maďarsko dělá všechny kroky, aby se odtrhlo od ruského plynu, nakupuje neruský LNG a já se ptám, co udělá naše vláda, abychom překlenuli toto těžké období. Tady se ukáže, jaký lídr je Robert Fico a co dokáže vyjednat pro Slovensko, abychom udělali správnou věc, odtrhli se, a udělali to tak, aby to nemělo ekonomické dopady pro občany Slovenska,“ uvedla.
Ľubica Karvašová (RE/PS) byla při tom, když výbory EP navrhly rychlejší odstřižení se od ruských energetických nosičů, než to chce eurokomise a členské státy, v případě dlouhodobých kontraktů už od 1. ledna 2027. Říká, že nejde o „nové téma“, protože EU už od roku 2022 diskutuje o ukončení ruské závislosti na plynu. Není důvod čekat, protože Rusko eskaluje válku na Ukrajině a drony ohrožují státy EU. Novinkou, kterou do jednání přináší EP, je zákaz dovozu ropy a poslancům připomněla, že existuje politický závazek EU odstřihnout se i od jaderného paliva z Ruska. „Snaha je nemít závislé obchodní vztahy, které nás dělají zranitelnými nebo nás mohou vystavit manipulacím ve vztahu k cenám či pozici k válce na Ukrajině,“ odkázala.
Branislav Ondruš (nezávislý/Hlas-SD) poukázal na to, že pozice EP a členských zemí se při tomto návrhu liší. Návrh považuje za „sebecký“, protože nezohledňuje pozici zemí jako Slovensko, které se při dovozu energií ze zahraničí ocitly na konci trubky s plynem a ropou a předraží se mu nákupy o tranzit přes jiné země. Dovoz ropy přes Chorvatsko navýší cenu o sto milionů eur vůči tranzitním poplatkům přes Ukrajinu. Dodal, že tento návrh zpochybňuje cíle EU v klimatické oblasti, když dovoz amerického LNG tankery převýší to, co chceme ušetřit přes emisní povolenky ETS 1 a ETS 2 a že EU závislost od Ruska nahradí závislostí na Američanech. (22. října)