go to the original language article
Brusel/Štrasburk – Evropský parlament (EP) ve středu hlasoval o finální podobě legislativy EU zaměřené na postupný zákaz dovozu ruského plynu do EU, který začne platit od podzimu 2027. Slovenští europoslanci mají na tento legislativní návrh různé názory, informuje zpravodaj TASR.
Europoslankyně a stínová zpravodajka této legislativy Ľubica Karvašová (PS) v plénu EP zdůraznila, že jde o historické rozhodnutí a ocenila širokou shodu mezi poslanci, jakož i „konkrétní řešení pro Slovensko“. V kontrastu s tím jsou podle ní prohlášení představitelů slovenské vládní koalice, jakož i jejích nezařazených zástupců v EP.
„Jako stínová zpravodajka za politickou skupinu Obnovme Evropu jsem se na této legislativě aktivně podílela a podporovala řešení, která zohledňují specifickou situaci Slovenska. Rusko není spolehlivý dodavatel a ruský plyn není levný. Kdyby byl, Slovensko by dnes nemělo jedny z nejvyšších cen energií pro firmy v celé EU a stát by nemusel utrácet stovky milionů eur na energopomoc,“ řekla.
Připomněla, že Slovensko dnes většinu plynu dováží z jiných zemí a má propojení se všemi sousedy. Zákaz ruského plynu začne postupně ve druhé polovině roku 2027 a Slovensko má vyjednané nejdelší přechodné období spolu s konkrétními technickými výjimkami.
Monika Beňová (Smer-SD) vzkázala, že toto rozhodnutí bude z hospodářského hlediska škodlivé pro Unii a zvlášť pro Slovensko. „Mezinárodní měnový fond nám v této souvislosti předpovídá velmi nepříznivý vliv týkající se poklesu hrubého domácího produktu. Může pro nás znamenat výrazný nárůst cen plynu a s tím související pokles konkurenceschopnosti slovenského průmyslu, jakož i dopad na oslabení naší energetické bezpečnosti,“ upozornila.
Za důležitou pro Slovensko považuje výjimku, která mu umožní využívat dlouhodobý kontrakt na dodávku ruského plynu o dva roky déle, a klíčové podle ní bude i to, jakým způsobem se Evropská komise postaví k závazku ve věci kompenzací, které Slovensku v souvislosti s tímto zákazem přislíbila.
Miriam Lexmann (KDH) ocenila posun ve prospěch záruk pro Slovensko, který přinesl finální návrh textu vyjednaný mezi Radou EU a Evropským parlamentem, kde konkrétní termíny odtržení se týkají pouze zemního plynu, nikoli ropy ani jaderného paliva. To je podle ní na Slovensku technicky realizovatelné bez ohrožení domácností a podnikatelského sektoru.
„Návrh ponechává možnost vyjednat pro jednotlivé země i odůvodněné výjimky. I díky těmto zárukám jsem podpořila schválení aktuálního znění nařízení o postupném ukončení dovozu zemního plynu z Ruska a zlepšení monitorování možných energetických závislostí,“ řekla. Tvrdí, že po ukončení války a nastolení spravedlivého míru na Ukrajině musí EU jednat principiálně, rychle a v zájmu svých občanů tak, aby nebyla svou nepřipraveností znevýhodněna při obnově ekonomických vztahů.
Martin Hojsík (PS) upozornil, že mír bude možný jen tehdy, když EU přestane financovat vojáky vraždící na Ukrajině. „Když přestaneme financovat Putinovu snahu, aby i Slovensko bylo znovu ruskou gubernií. Naše svoboda a prosperita závisí na osvobození se od ruského plynu. Je dražší nejen svou cenovkou, ale i tím, že nás připravil o mír v Evropě. Podkopává konkurenceschopnost našeho průmyslu a ohrožuje pracovní místa. Proto jsem nesmírně rád, že se ho konečně zbavíme,“ řekl. (18. prosince)