go to the original language article
„`html
BRUXELLES – Sbližování s hodnotami EU, počínaje právním státem a společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, je nejdůležitějším ukazatelem strategické orientace kandidátských zemí na jejich cestě do Unie, prohlásil ve středu první evropský diplomat Josep Borrell.
„Sblížení s hodnotami EU, počínaje právním státem, a se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, je nejdůležitějším ukazatelem strategické orientace v novém geopolitickém kontextu,“ řekl vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell.
Borrell spolu s komisařem pro rozšíření Olivér Várhelyi představil letošní balíček k rozšíření, který obsahuje zprávy o pokroku 10 kandidátských a potenciálních kandidátských zemí.
Srbija je jediná, která se zcela nesblížila s EU zahraniční a bezpečnostní politikou, a ve zprávě se uvádí, že tato země nezavedla sankce proti Rusku, že udržuje vysokou úroveň vztahů s touto zemí a že zesílila vztahy s Čínou, „což vyvolává otázky o jejím strategickém směru“.
Borrell říká, že členství Srbska v EU je „jediný udržitelný způsob, jak vybudovat dlouhodobou prosperitu“.
„Trváme na tom, aby se Srbsko sblížilo s naší zahraniční a bezpečnostní politikou, jejíž důležitou součástí jsou restriktivní opatření proti Rusku, a myslím, že se Srbsko dříve či později sblíží, jinak může být členství ohroženo,“ řekl Borrell.
Nejvíce v jednáních pokročila Černá Hora, která má otevřeny všechny kapitoly. V červnu tohoto roku Komise zhodnotila, že tato země splnila prozatímní parametry v první základní klastru týkajícím se justice a základních práv, čímž se otevřela možnost pro zahájení druhé fáze jednání, uzavírání kapitol.
V tomto okamžiku je Černá Hora technicky připravena uzavřít čtyři kapitoly.
Ve zprávě se uvádí, že se dvoustranné vztahy s Černou Horou zhoršují kvůli napětí, které vyplývá mimo jiné z nevyřešených bilaterálních otázek.
Uvádí se, že nedošlo k žádnému postupu ve věci nevyřešeného stanovení hranice mezi oběma státy nebo vlastnictví lodi „Jadran“ a že přijetí rezoluce v černohorském parlamentu zaměřující se na historické události v Jasenovci, Mauthausenu a Dachauu vyvolalo silnou diplomatickou reakci Chorvatska, včetně prohlášení tří černohorských úředníků za osoby non gratae.
Pro Bosnu a Hercegovinu, která v březnu zahájila jednání s EU, ale stále čeká na otevření prvního jednacího klastra, Komise uvádí, že dosáhla hmatatelných výsledků v řízení migrace, že je zcela sladěna se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU a že přijala zákony o integritě soudnictví, praní peněz a konfliktu zájmů.
Komise připravuje návrh jednacího rámce, klíčového dokumentu, na základě kterého se vedou jednání, což je hlavním předpokladem pro zahájení konkrétních jednání. (30. října 2024.)
„`