Španělsko zdůrazňuje „naléhavost“ přijetí „životně důležité“ dohody, jako je ta s Mercosurem, navzdory výhradám Francie

Brusel – Státní tajemník pro Evropskou unii, Fernando Sampedro, v úterý z Bruselu zdůraznil „naléhavost“, s jakou musí Evropská unie dokončit proces přijetí dohody o volném obchodu vyjednané se zeměmi Mercosuru; paktu „životně důležitého“, o němž doufá, že by mohl být podepsán ještě před koncem roku navzdory odkladu požadovanému Francií.

„Nikdy dříve nebyly podmínky tak příznivé a tak jasně nevysvětlovaly naléhavost a potřebu uzavřít tuto dohodu s Mercosurem,“ prohlásil Sampedro před novináři při svém příchodu na zasedání Rady pro obecné záležitosti Evropské unie.

Přestože neodpověděl na otázku, zda se domnívá, že odklad podpisu by mohl dohodu jako takovou zmařit, jak naznačují zástupci z jižního kužele Ameriky, státní tajemník trval na tom, že její přijetí musí být v každém případě „prioritou“ pro evropský blok.

„V tomto mezinárodním kontextu je priorita Evropské unie jako celku uzavřít tuto dohodu životně důležitá. Doufáme tedy, že se tak stane,“ uzavřel.

Harmonogram k uzavření dohody

Sama Evropská komise v pondělí ústy svého mluvčího upozornila, že podpis dohody s Mercosurem je „zásadní“ a vyjádřila důvěru, že by mohla být podepsána před koncem roku. Brazílie, která v sobotu hostí summit Mercosuru, pracuje s hypotézou, že by strany mohly text podepsat právě v sobotu při slavnostním aktu na okraji summitu.

Tento harmonogram je však podmíněn tím, že budou v rámci Rady (vlád) splněny zbývající kroky k jejímu přijetí, což zahrnuje hlasování, které vyžaduje kvalifikovanou většinu 27 členských států, aby mohlo postoupit dál.

Se souhlasem vlád by dohoda mohla prozatímně vstoupit v platnost již na začátku roku 2026, aniž by se čekalo na nezbytné stanovisko Evropského parlamentu k její konečné ratifikaci, které si vyžádá více času.

Rotující předsednictví EU, které v tomto semestru zastává Dánsko, si nadále klade za cíl předložit toto hlasování velvyslancům EU ještě tento týden, ale to závisí především na tom, zda ochranná opatření, která Evropská komise nabídla jako kompenzaci potenciálně nejzranitelnějším zemědělcům, projdou dalším hlasováním, a to v úterý na plenárním zasedání Evropského parlamentu, aby bylo možné formální schválení této podpory také ze strany sedmadvacítky.

Pokud bude tento první krok překonán, členské státy a Evropský parlament by mohly následující den dohodnout definitivní zelenou těmto ochranným opatřením, což by uvolnilo cestu k tomu, aby velvyslanci sedmadvacítky přijali rozhodnutí, které umožní předsedkyni Evropské komise Ursula von der Leyen, doprovázené předsedou Evropské rady António Costa, odcestovat do Brazílie a podepsat dohodu při slavnostním aktu v sobotu na okraji summitu Mercosuru.

Odmítavý postoj Francie

Francie, která se tradičně stavěla ostře proti obchodní dohodě ze strachu z dopadu na svůj zemědělský sektor a v posledních letech rovněž požadovala po Mercosuru vyšší nároky v boji proti odlesňování a změně klimatu, o víkendu znovu zopakovala, že se podle ní stále „nenaplnily podmínky“ pro to, aby EU dala zelenou, a požádala o nové odložení.

Francouzský odpor je v přímém rozporu s postoji jiných zemí, jako je Německo a Španělsko, které trvají na příležitosti uzavřít dohodu „kritickou“ pro evropskou ekonomiku a zásadní pro nové multilaterální rovnováhy; zatímco z jižního kužele Ameriky varují, že pokud se tato příležitost nechá uniknout, nebudou dál čekat a budou hledat rovnocenné dohody s jinými velkými ekonomikami světa.

„Francie žádá, aby se lhůty prodloužily, abychom mohli pokračovat v práci na získání legitimních ochranných opatření pro naše evropské zemědělství,“ upozornil francouzský premiér Sebastien Lecornu v oficiálním prohlášení zveřejněném v neděli.

Vláda Emmanuel Macron však sama o sobě nemůže přijetí dohody zablokovat, protože závisí výhradně na kvalifikované většině partnerů (alespoň 15 zemí, které dohromady představují 65 % obyvatelstva EU) a dosud se jí nepodařilo shromáždit dostatečné výhrady k vytvoření blokační menšiny, a to navzdory výhradám Polska a Itálie a pochybnostem dalších zemí, jako je Rakousko, či povinné zdrženlivosti Belgie kvůli nedostatku vnitřní dohody o národní pozici.

Za těchto okolností může být vláda Giorgia Meloni rozhodující pro naklonění vah kvalifikované většiny směrem k blokační menšině, a naopak, ale přestože Řím před několika měsíci dával najevo, že přijímá ochranná opatření na stole, pochybnosti znovu vyplouvají na povrch tváří v tvář protestům zemědělců a v Bruselu přetrvává nejistota ohledně toho, jaké bude její stanovisko, pokud se hlasování tento týden skutečně uskuteční, ačkoliv diplomatické zdroje poukazují na neustálá jednání na všech úrovních s cílem vyřešit poslední požadavky z druhé strany Alp.

To vše v komplikovaném týdnu pro Evropskou unii, kdy je na příští čtvrtek v Bruselu svolána masová demonstrace zemědělského sektoru ze všech zemí bloku na protest proti oznámeným škrtům ve Společné zemědělské politice (SZP) v příštím rozpočtu po roce 2027. Tentýž čtvrtek se navíc v téže evropské metropoli sejdou šéfové států a vlád EU na své tradiční prosincové radě, přičemž klíčovými body jejich agendy budou Ukrajina a evropský rozpočet. (16. prosince)