go to the original language article
Evropská komise v současnosti plánuje celoevropské výběrové řízení na gigatovárny AI; budou se ho moci zúčastnit také firmy mimo Evropskou unii – řekl Polské tiskové agentuře náměstek ministra digitalizace Dariusz Standerski. Zdůraznil, že Polsko neskládá zbraně ve věci baltské gigatovárny, ale Estonsko a Lotyšsko se z projektu stáhly.
V únoru letošního roku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že unijní fond zafinancuje pět gigatováren umělé inteligence v Evropské unii, které mají být navrženy s ohledem na zavádění velmi velkých modelů a aplikací AI v dosud nevídaném měřítku. Vznik gigatováren závisí na předpisech, na kterých v současnosti pracuje Evropská komise. Polsko jako lídr spolu s Litvou, Lotyšskem a Estonskem a firmami a vědeckými institucemi z těchto zemí vytvořilo v červnu konsorcium Baltic AI GigaFactory. Přihláška baltské gigatovárny byla v červenci přijata Evropskou komisí a v listopadu se ke konsorciu připojila Česká republika.
– Práce na předpisech v Evropské komisi stále probíhají, ale pravidla budování gigatováren se určitě změní, protože Komise se rozhodla změnit svou perspektivu a ustoupit od původních dohod – sdělil v rozhovoru s Polskou tiskovou agenturou (PAP) náměstek ministra digitalizace Dariusz Standerski. Jak zdůraznil, pravidla vypracovaná na začátku letošního roku předpokládala soutěž, v níž se měli účastnit členské státy spolu s konsorcii, tedy zainteresovanými podnikatelskými a vědeckými organizacemi. V současnosti však Komise plánuje evropské výběrové řízení.
– To znamená, že stejně jako Evropská unie nakupuje kancelářské potřeby, bude stejným způsobem nakupovat gigatovárny umělé inteligence. Znamená to, že po vyhlášení tendru se o výstavbu gigatováren budou ucházet výhradně firmy, které budou hodnoceny podle předem stanovených pravidel. Na závěr bude vyhlášen seznam s výsledky, což je standard u výběrových řízení organizovaných i v Polsku. Do tendru se budou moci hlásit také konsorcia několika firem na výstavbu jedné gigatovárny v dané zemi – vysvětlil náměstek ministra.
Na otázku, co to znamená pro projekt baltské gigatovárny, Standerski sdělil, že resort digitalizace neskládá zbraně. – Nadále budeme podporovat už nejen konsorcium baltské gigatovárny, ale všechny firmy, které se budou chtít přihlásit do evropského tendru. Jsem domluvený na setkání s podnikateli z konsorcia a také se zástupci lokalit v Polsku, které se do projektu přihlásily. Projektová kancelář gigatovárny při Ministerstvu digitalizace nadále funguje. My tady nic neukončujeme, budeme se tohoto procesu účastnit – ujistil náměstek ministra.
Dodal, že na projektu chtějí s Polskem nadále spolupracovat Česká republika a Litva. Naproti tomu Estonsko a Lotyšsko v současnosti hledají „jiné možnosti“.
– Odvedli jsme velmi velký kus práce, za který jsem nesmírně vděčný. Velmi se sblížily vztahy mezi baltskými státy, Polskem a Českou republikou, a to také prostřednictvím navázání kontaktů s firmami. V současnosti je v konsorciu (baltské gigatovárny – PAP) už více než 270 firem z různých zemí a ty spolu začaly mluvit, začaly se setkávat, spolupracovat. Takže je to konkrétní hodnota – řekl Standerski.
Jak uvedl, podle nejnovějšího návrhu Evropské komise by členské státy „měly předem složit peníze“ na gigatovárnu ve své zemi, ještě před zahájením tendru. – Zatím máme takové informace, že má jít o 17,5 procenta maximální částky, která může být na gigatovárnu určena. Jaké však budou konkrétní výpočty Evropské komise – to nevíme. Stále je velmi mnoho neznámých. Zároveň je očekávání, aby členské státy předem zaručily, že mají prostředky – uvedl náměstek ministra digitalizace.
Na dotaz, zda taková pravidla zvýhodňují nejbohatší státy v Evropské unii, Standerski okomentoval, že „rozhodně jde o zkratkovité řešení“, které si evropské státy „nezaslouží“.
Na otázku, zda budou do evropského tendru na gigatovárny připuštěny světové big techy, náměstek odpověděl, že resort „v návrhu předpisů Evropské komise nyní nenachází vyloučení firem mimo Evropskou unii“.
Rozhovor s PAP uvedl, že „nechce předjímat“, zda na rozhodnutí Evropské komise mohl mít vliv lobbing big techů, protože „nikoho nechytil za ruku“. – Každopádně je to omezení odvážné vize, kterou Evropská komise měla ještě na začátku tohoto roku. Vize, kterou jsem hodnotil jako průlomovou, protože podle mého názoru to byl plán na zcela nové otevření v rámci investic v Evropské unii. S lítostí jsem přijal to, že Komise omezuje své plány, protože je to podle mého názoru na škodu dalšího rozvoje Evropské unie – řekl.
Uvedl, že Polsko se bude nadále zasazovat o vytváření gigatováren v rámci evropských konsorcií. – Budeme zvát i další státy, aby toto stanovisko podporovaly. Iniciativu v oblasti legislativy má však Evropská komise a to je její výhoda oproti jiným institucím – poznamenal.
Ve vztahu k šancím, které bude mít polský projekt po změně pravidel, náměstek ministra zhodnotil, že „úkol je nyní mnohem obtížnější“, ale – jak ujistil – Ministerstvo digitalizace „udělá vše pro to, aby nabídka z Polska byla co nejlepší“. – Připomenu, že nám nedávali velké šance na továrnu umělé inteligence, a stavíme dvě. Není to tedy první výzva, které čelíme – uzavřel.
Standerski sdělil, že na začátku ledna je plánováno setkání se zástupci Ministerstva financí týkající se rozpočtu na gigatovárnu. Oficiální předpisy Evropské komise ve věci gigatováren mají být zveřejněny ve druhé polovině ledna.
Z informací poskytnutých náměstkem ministra digitalizace vyplývá, že v původním projektu měl polský vklad do baltské gigatovárny činit přibližně 550 milionů eur, ale ne jednorázově, nýbrž v delším časovém horizontu – od roku 2027 do roku 2031.
Evropská komise připouštěla dvě velké lokality a blíže neurčený počet menších „antén“. Ministerstvo digitalizace však zvažovalo vytvoření prvního střediska v jedné z pěti lokalit v Polsku: v Poznani (hlavním žadatelem je společnost Beyond.pl), ve Vratislavi (Politechnika Wrocławska), ve Varšavě (Interdyscyplinarne Centrum Modelowania Matematycznego i Komputerowego Uniwersytetu Warszawskiego), v Krakově (Nowa Huta Przyszłości SA) a ve Skawině (město v Malopolském vojvodství, hlavním žadatelem je společnost Polcom). Tyto lokality byly vybrány z 10 přihlášek na základě analýzy mimo jiné dostupnosti technické infrastruktury na pozemku či přístupu k energetické síti s výkonem alespoň 25 MW.
– Dívali jsme se také na přístup k tvrdé infrastruktuře, jako je letiště a požární cesty. Věnovali jsme rovněž pozornost certifikátům, pokud jde například o energetickou účinnost, otázku fyzického zabezpečení, propojení optických vláken a tak dále. Z 10 lokalit mělo 5 u sebe splněno více než polovinu požadovaných parametrů – řekl Standerski. Po schválení žádosti ve věci baltské gigatovárny Evropskou komisí měl resort spustit formální soutěž na výběr první lokality.
Standerski se vyjádřil také k obavám obyvatel týkajícím se hluku, spalin a vysoké spotřeby vody a energie datovými centry plánovanými soukromými firmami, mimo jiné v gmině Michałowice v Mazovském vojvodství. Ujistil, že „při výběru lokalit pro projekty, jako je gigatovárna, se snažilo vybírat území vzdálená od sídelních celků, průmyslové oblasti nebo místa, kde již taková infrastruktura existuje a lze ji rozšířit“.
– Konečná rozhodnutí o stavebních povoleních a posouzení vlivu na životní prostředí na konkrétním místě, například na ochranu řek, náleží místním orgánům, jako je starosta nebo vojvoda. Pokud se objeví nějaký protest obyvatel a příslušný orgán rozhodne, že na daném území nelze gigatovárnu postavit, Ministerstvo digitalizace se takovému rozhodnutí přizpůsobí – ujistil Standerski.
V únoru letošního roku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že unijní fond InvestAI s rozpočtem ve výši 20 miliard eur zafinancuje pět gigatováren umělé inteligence v Evropské unii. V červnu tohoto roku zaslalo 16 členských států, včetně Polska, v této věci 76 předběžných žádostí. Původně měla Evropská komise vyzvat státy k podávání oficiálních žádostí koncem roku 2025.
Podle žádosti ve věci Baltic AI GigaFactory měla investice stát 3 miliardy eur, tedy přibližně 12,7 miliardy zlotých. 65 procent této částky mělo pocházet ze soukromého sektoru a 35 procent – z veřejného sektoru, z čehož polovinu (17,5 procenta) měly zajistit Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko a druhou polovinu (17,5 procenta) – Evropská komise.
Evropská komise na svých internetových stránkách uvedla, že továrny umělé inteligence jsou dynamické ekosystémy, které podporují inovace, spolupráci a rozvoj v oblasti AI. Na území Evropské unie jich má vzniknout 13. V Polsku první továrna AI vzniká v Akademickém centru výpočetní techniky Cyfronet AGH v Krakově (Gaia AI Factory) a druhá s názvem Piast-AI má vzniknout v Poznani. (30.12.2025)