sk flag go to the original language article
This article has been translated by Artificial Intelligence (AI). The news agency is not responsible for the content of the translated article. The original was published by TASR.

Brusel – Změny v klimatickém zákoně EU navrhované pro rok 2040 by měly řešit šéfové vlád a států, nikoli ministři. Ve čtvrtek v Bruselu to na zasedání Rady EU pro životní prostředí pro zpravodaje TASR řekl ministr životního prostředí SR Tomáš Taraba (nominant SNS).

Rada ministrů měla na programu diskuse o návrhu na změnu evropského zákona o klimatu, který stanovuje závazný cíl 90procentního snižování emisí do roku 2040 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Cíle do roku 2030 pro snižování emisí jsou na úrovni 50 procent a ty Slovensko, na rozdíl od průměru EU, plní, naznačil enviroministr.

Tomáš Taraba zdůraznil, že takové vážné rozhodnutí, jako měnit emisní cíle o deset let dříve před dohodnutým limitem nulových emisí v roce 2050, by se mělo přijímat na úrovni Evropské rady, kde by se k tomu premiéři a prezidenti museli vyjádřit jednomyslně. „Jsme rádi, že k hlasování dnes nedošlo. Slovensko se přidalo k zemím, které jasně zadefinovaly, že o tomto by se nemělo hlasovat kvalifikovanou většinou na úrovni Rady ministrů,“ popsal situaci.

Evropská komise musí přehodnotit systém ETS 2

Spokojenost vyjádřil i s tím, že prošla iniciativa, kterou Slovensko, Česko a další země předložily před několika měsíci, aby se eurokomise jasně vyjádřila k systému emisních povolenek pro domácnosti a dopravu v rámci systému obchodování s emisními kvótami (ETS 2). Tento systém podle jeho slov zdraží lidem cestu do práce a přivítal, že komisaři musí do konce roku tento systém přehodnotit. „Ze strany Evropské komise otevřeně zaznělo, že to přehodnotí, že berou vážně naše obavy, protože je pod to podepsáno už 19 států včetně Francie, které se také přidalo,“ vysvětlil.

Za klíčové považuje, že se začalo hovořit o tom, aby byla nejen technologická neutralita, ale aby se jasně zadefinovalo, že nízkoemisní energetické zdroje, k nimž patří i jaderné elektrárny, budou rovnocenné. Aby se elektřina vyrobená z jádra neznevýhodňovala.

„Slovensko jde touto cestou, proto závěry dnešní Rady jsou pro nás dobré,“ řekl Taraba, podle kterého jsou v EU dva tábory zemí, jedna skupina prosazuje ambicióznější klimatické cíle, druhá požaduje držet se toho, co bylo dosud a nesprísňovat cíle, což nakonec může vést k nějakému kompromisu mezi oběma skupinami.

Ministr upozornil, že například Polsko by dokázalo do roku 2040 naplnit 83procentní snížení emisí, ale za cenu obrovských nákladů, což znamená i zavírání některých továren. Slovensko patří k státům, které volají po analýze dopadů takových vysokých cílů na jednotlivé země a sektory.

„Jde o komplexní balík. Nás nejvíc zajímá, abychom měli zadefinovanou plnou rovnocennost jaderné energie, aby si každý stát mohl určovat svůj národní energetický mix. My nepotřebujeme elektrickou energii vyráběnou větrnými farmami, díky jádru patříme mezi nejčistší státy, co se týká produkce elektrické energie,“ odkázal. (18. září)

„Nás nejvíc zajímá, abychom měli zadefinovanou plnou rovnocennost jaderné energie, aby si každý stát mohl určovat svůj národní energetický mix.“ Tomáš Taraba