Dopady cel na tuzemskou ekonomiku Fiala odhaduje na několik desetin procenta HDP, analytici na zhruba procentní bod. I s ohledem na případnou celní odvetu Evropské unie je podle nich však výhled nejistý.
Signatáři dopisu požadují, aby se pravidla EU neuplatňovala na země, u nichž je riziko odlesňování považováno za nízké. „Nadměrné a nadbytečné požadavky na náležitou péči by měly být odstraněny v zemích, kde zemědělská expanze významně nesnižuje lesní plochu,“ uvádí se v něm.
Síkela v dopise podle svých slov zdůraznil, že ambiciózní klimatická politika EU musí být založena na široké politické podpoře i ekonomické realitě, jinak EU riskuje oslabení jednoty.
Státy žádají například pravidelné zveřejňování informací o tempu zavádění obnovitelných zdrojů nebo nastavení mechanismu, který by omezil výkyvy cen povolenek.
Peníze určené na zemědělství by nově měly být součástí jediného fondu a o jejich rozdělení by rozhodovaly národní státy podle svého uvážení. V praxi by to znamenalo ztrátu jakékoliv evropské vize agrárního sektoru a prohlubování rozdílů mezi jednotlivými členskými státy, uvedla komora.