„`html
EU-wide/Brusel/Štrasburk – Signatáři Bernské úmluvy snížili status ochrany vlka z „přísně chráněného“ na „chráněného“. Toto oznámilo v úterý tiskové oddělení Rady Evropy ve Štrasburku. Návrh na snížení ochranného statusu přišel z EU, která nyní může v dalším kroku snížit ochranu vlka ve směrnici o stanovištích a zvěří (směrnice FFH). Ministr zemědělství Totschnig (ÖVP) uvítal snížení, které dlouhodobě požadoval.
Nebylo zveřejněno, jak jednotlivé země hlasovaly. Evropská komise, která ve Štrasburku jedná jménem 27 členských států EU, pravděpodobně pro návrh hlasovala. Stejně tak Švýcarsko, které se o snížení již snažilo v roce 2022 – tehdy však neuspělo kvůli nesouhlasu EU.
Jelikož EU a její členské státy jsou smluvními stranami mezinárodní Úmluvy o ochraně evropské volně žijící fauny a flóry a jejich stanovišť, nebylo možné bez změny ochranného statusu v úmluvě změnit status na úrovni EU. Změna vstoupí v platnost tři měsíce po dnešním hlasování. Do té doby by teoreticky ještě třetina signatářských států mohla vznést veto – což je však nepravděpodobné, protože pro dnešní rozhodnutí byla potřeba dvoutřetinová většina.
Podle ministerstva zemědělství hlasovalo pro návrh 38 ze 50 smluvních států Bernské úmluvy. Evropská komise je následně vyzvána, aby změnila přílohy směrnice FFH. Nižší ochranný status by dal státům EU větší flexibilitu umožnit lov vlků, aniž by se ochrana zcela zrušila – stav populace vlků by neměl být ohrožen, uvádí se v tiskové zprávě Rady Evropy.
Nárůst populace vlků vede ke konfliktům
Evropská komise navrhla v prosinci 2023 snížit status ochrany vlka z „přísně chráněného“ na „chráněného“. Návrat vlka do regionů EU, kde už dlouho nebyl, stejně jako nárůst jeho populací v nových oblastech vedly podle komise ke komplikacím a konfliktům, uvádí komise jako důvod svého rozhodnutí. Po schválení členskými státy EU v září předložila EU návrh změny Bernské úmluvy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dnes vyjádřila svou radost: „Potřebujeme vyvážený přístup k ochraně divokých zvířat a ochraně našich zdrojů obživy.“
„Dnes jsme dosáhli důležitého milníku pro snadnější regulaci největší šelmy vlka. Faktem je, že vlk již v Evropě není ohrožen vyhynutím a ročně se jeho populace zvyšuje až o 30 procent. Problém s vlkem přesahuje pouhé trhání zvířat, neboť vlk postupně ztrácí strach z lidí. Jako politicky zodpovědní se nesmíme dovolit, aby docházelo k útokům vlků. Právě proto bojuji již léta za snížení ochranného statusu,“ uvítal rozhodnutí ministr zemědělství Norbert Totschnig (ÖVP) ve svém prohlášení.
Tyrolský zemský hejtman Anton Mattle (ÖVP) se cítil potvrzen přijetím změny, kterou také požadovalo Tyrolsko. „Vlk již není ohrožen vyhynutím,“ zdůraznil Mattle na dotaz APA, snížení ochranného statusu je „logickým důsledkem“ toho. Pokud Evropská komise nyní ještě změní směrnici FFH, bude snížení definitivně „černé na bílém“.
„Jelikož je naše alpské a pastvinové hospodářství mnohem více ohroženo než desetitisíce vlků potulujících se po Evropě, je dnešní rozhodnutí Bernské úmluvy důležitým etapovým vítězstvím pro budoucnost a vitalitu venkovského prostoru,“ zdůrazňuje prezident Rakouské zemědělské komory Josef Moosbrugger. „Rozhodnutí je úspěchem pro ochranu druhů v Rakousku a jasně ukazuje, že populace vlků v mnoha zemích Evropy se nachází na vysoké úrovni a neustále rychle roste,“ zdůrazňuje prezident Jagd Österreich Maximilian Mayr Melnhof ve svém prohlášení.
„Snížení ochranného statusu je důležitým pokrokem pro zachování rovnováhy mezi ochranou přírody a potřebami našeho alpského hospodářství i turismu,“ říká místopředsedkyně salcburské zemské vlády Marlene Svazek (FPÖ). Také poslanec Evropského parlamentu za FPÖ Roman Haider důrazně chválí snížení ochranného statusu vlka: „To umožní pozitivní soužití lidí, hospodářských zvířat a divokých zvířat v naší přírodě.“
Ochránci zvířat kritizují rozhodnutí
„Toto rozhodnutí je neúspěchem pro ochranu druhů a příkladem selhání demokracie,“ kritizuje na druhou stranu Madeleine Petrovic, prezidentka Tierschutz Austria. „Ukazuje, jak často jsou vědecké poznatky a vůle většiny ignorovány ve prospěch jednotlivých lobbistických zájmů.“ Jak průzkum k první zprávě o vlcích, tak průzkum Evropské komise o snížení ochranného statusu vedly k závěru, že většina (77 procent ve zprávě o vlcích a 71 procent v evropské studii) podporovala zachování stávajícího přísného ochranného statusu vlka.
„Vládnoucí politika odmítá plnit domácí úkoly a místo toho zahajuje populistický útok na ochranu druhů. Ve skutečnosti by byla nutná dobře plánovaná ofenzíva na ochranu stád,“ říká WWF expert Christian Pichler. Postup není vědecky krytý a celkově může být kontraproduktivní. Jako domácí divoká zvířata a predátoři jsou vlci přirozeným příspěvkem k biodiverzitě. Zabraňují šíření nemocí a v ideálním případě posilují důležité ochranné lesy, protože mohou snižovat přílišná stav divoké zvěře.
Thomas Waitz, agrární mluvčí Zelených v Evropském parlamentu, říká: „Snížení není založeno na vědeckých poznatcích, ale čistém populismu. Vlk slouží konzervativcům jako obětní beránek a má odvést pozornost od jejich selhání ve venkovských oblastech po celé Evropě. Je obava, že se s touto změnou směrnice o ochraně přírody nedostane hrozba jen vlkovi, ale i jiným ohroženým zvířatům jako bobrům, vydrám, mořským želvám, tuleňům či rysům.“ (03.12.2024)
„`