go to the original language article
„`html
Bruselu/Bratislavy – Asi 100 Slováků a Čechů se v neděli večer setkalo v bruselském parku Leopold u Lavičky Václava Havla, aby si spolu s velvyslankyní Česka v EU Editou Hrdou a velvyslancem Slovenska v EU Jurajem Nociárem připomněli 35. výročí Sametové revoluce a její odkaz pro dnešek. Informuje o tom zpravodaj TASR.
Lavička Václava Havla byla slavnostně odhalena v říjnu 2021 a už tři roky je místem různých kulturních a společenských akcí.
Česká velvyslankyně v EU po odeznění státních hymn ČR i SR připomněla, že Češi a Slováci – stejně jako loni – přišli na toto místo zavzpomínat na události před 35 lety, přičemž ocenila, že přišli i s dětmi, kterým mohou předat odkaz Sametové revoluce.
„Pro mě osobně je to jeden z nejdůležitějších státních svátků,“ uvedla a zdůvodnila to tím, že šlo o podstatný zlom v životě společnosti, která si za 35 let dobře uvědomuje, co tento den znamená „pro naši historii, přítomnost, ale i budoucnost“. Zdůraznila také, že je důležité předávat si dál odkaz Václava Havla.
„My, co jsme ho znali a pracovali s ním, jsme věděli, že jeho úvahy byly hluboké a stály na jasných a jednoduchých principech. Možná by byl dnes překvapený tím, že se z naší společnosti vytratila vzájemná tolerance a diskuse,“ uvedla Hrdá.
Nociár ve svém projevu označil Sametovou revoluci za nejklíčovější okamžik novodobých dějin Slováků a Čechů, a připomněl, že 17. listopad nepřišel jako „blesk z čistého nebe“, protože již v roce 1988 mu předcházela svíčková demonstrace a také studentský pochod ze 16. listopadu v Bratislavě.
„Bez listopadu bychom těžko mohli uvažovat, že Česko a Slovensko by byly součástí EU a součástí západního demokratického světa,“ řekl. I on zmínil Havla, bez jehož způsobu nekonfrontačního uvažování, jednání a organizování občanské společnosti by revoluční změny z roku 1989 byly určitě méně „sametové“.
To je podle něj velký odkaz pro dnešní společnost, neboť vidíme, jak se polarizují nejen politické síly, ale v podstatě celá společnost, a to nejen v našich zemích, ale v celé Evropě i ve světě.
„Radujme se, že Češi a Slováci se setkali opět v Evropské unii, jako jsme dříve byli v jednom společném státě. Musíme však nadále dávat pozor, aby odkaz 17. listopadu nejenže přetrvával, ale abychom ho nadále rozvíjeli,“ řekl na závěr Nociár. (17. listopad)
„Bez listopadu bychom těžko mohli uvažovat, že Česko a Slovensko by byly součástí EU a součástí západního demokratického světa“: Juraj Nociár
„`