go to the original language article
„Upřímně si myslím, že to je jediná cesta vpřed. A velmi se mi líbí myšlenka, že Rusko zaplatí za škody, které způsobilo na Ukrajině. Pro mě neexistuje alternativa k obnově,“ řekla dánská premiérka Mette Frederiksen na společné tiskové konferenci ve Stockholmu. Její finský kolega Petteri Orpo také označil využití zablokovaných prostředků za „jediné rozumné řešení“.
Žádný z přítomných vládních lídrů ve Švédsku se nezabýval otázkou, zda by společná evropská půjčka mohla být také možností pro budoucí financování Ukrajiny. To neudělala ani Von der Leyen. „Toto je právně odpovědný návrh. Není to triviální, ale je právně odpovědný,“ řekla předsedkyně Komise o využití zablokovaných prostředků.
Von der Leyen pracuje na návrhu, jak využít zablokované prostředky ruské centrální banky, aby Ukrajina mohla zůstat finančně stabilní v následujících dvou letech. Hovoří se o obnově ve výši 140 miliard eur, která by byla financována ruskými hotovostmi zablokovanými u investiční společnosti Euroclear v Bruselu. Kyjev by měl tuto půjčku splatit až poté, co Rusko provede reparace Ukrajině.
Belgický premiér Bart De Wever odmítl na nedávném evropském summitu souhlasit s tímto nápadem. Je obzvlášť opatrný ohledně právních a finančních důsledků pro Belgii a žádá jasnost ohledně právního základu celé operace. Také požaduje, aby první ministr měl záruky, že ostatní členské státy pokryjí všechna finanční rizika.
Nakonec závěry summitu neobsahovaly žádnou zmínku o zablokovaných ruských prostředcích. Lídři požádali Komisi, aby co nejdříve navrhla „možnosti finanční podpory“, aby na svém dalším summitu v prosinci mohli dosáhnout dohody.