Von der Leyen obhajuje, že zeď proti dronům pokrývá také jižní flank proti „hybridní válce“ Ruska

Brusel – Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyen, obhajovala ve středu, že zeď proti dronům, kterou plánuje zřídit Evropská unie v reakci na „hybridní válku“ Ruska, by měla pokrýt také jižní frontu a reagovat na hrozby, jako je nelegální migrace nebo přírodní katastrofy, jak požadují Španělsko, Itálie nebo Řecko.

V debatě v Evropském parlamentu o reakci na krizi dronů, které napadly evropský vzdušný prostor, předsedkyně komise zdůraznila, že tyto incidenty „jsou vypočítané“ a nejde o „náhodné obtěžování“.

„Je to koherentní a rostoucí kampaň, jejímž cílem je destabilizovat naše občany, otestovat naši odhodlanost, rozdělit naši unii a oslabit naši podporu Ukrajině,“ zdůraznila před europoslanci ve Štrasburku a podtrhla, že „je čas to nazvat pravým jménem: jedná se o hybridní válku a je třeba ji brát vážně“.

Vedoucí evropského výkonného orgánu tak trvala na tom, že tyto incidenty jsou součástí vzoru „rostoucích hrozeb“, které zahrnují také kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu, dezinformační kampaně a přerušení podmořských kabelů.

„Je to rostoucí kampaň, jejímž cílem je rozdělit naši unii a oslabit naši podporu Ukrajině,“ varuje

Proto německá konzervativka obhajovala zřízení zdi proti dronům v rámci ‚Východního strážce‘, velkého obranného projektu zaměřeného na posílení východní fronty ve všech jejích aspektech, aby „reagovala“ na „úmyslné kampaně“ proti Evropě a bránila území Unie.

„Potřebujeme systém, který bude cenově dostupný a vhodný pro svůj účel. Pro rychlé detekce, rychlé interceptace a, když to bude nutné, rychlou neutralizaci,“ zdůraznila a trvala na tom, že projekt „bude dohlížet a chránit“ nebe, moře a území zemí východní fronty, přičemž zdůraznila, že tato oblast je „prioritou“, ale obhajovala rozšíření systému na celou Unii.

BEZPEČNOSTNÍ PŘÍSTUP 360° A REAKCE NA JINÉ HROZBY

Von der Leyen uvedla, že „nejde pouze o východní hranici“ a že EU musí mít přístup „360 stupňů“, aby měla „štít pro celou unii, včetně jižní fronty“.

Tak se zasazovala o to, aby zeď proti dronům mohla také reagovat na „široké spektrum výzev“, mezi které zahrnula reakci na přírodní katastrofy nebo boj proti organizovanému zločinu.

Tímto způsobem reaguje na obavy vyjádřené Španělskem, Řeckem a Itálií, které na nedávném neformálním summitu lídrů 27 zemí v Kodani znovu zdůraznily, že hranice Unie jsou „velmi rozsáhlé“ a požádaly, aby se bezpečnostní systém nezaměřoval pouze na východní frontu.

Konkrétně Španělsko trvalo na aplikaci 360stupňového pohledu na evropské obranné strategie a aby otázky bezpečnosti braly v úvahu také „klimatickou nouzi“.

VĚTŠINOVÁ PODPORA SKUPIN

Hlavní skupiny v Evropském parlamentu vyjádřily svou podporu projektu, který chce Bruselsko zrealizovat, a europoslanec za PP Esteban González Pons uvedl, že štít proti dronům posílá „zprávu jednoty“, ale zároveň varoval, že v konfrontaci s milionovými vojenskými politikami dominují v Ukrajině drony na bojišti. „Na Ukrajině myši nutí slony k útěku, ale my stále přemýšlíme o slonech,“ varoval.

V tomto smyslu zdůraznil, že pokud ruský prezident Vladimir Putin zaútočí na Evropu, bude to s dronem „bez vlajky, téměř nedetekovatelným“ a navrženým „malou skupinou studentů“. „Nejde mu o získání území, ale o vliv. V jeho světě otevřená válka nahrazuje odstrašení a pokud mu neukážeme, že jsme připraveni reagovat, nebudeme schopni ho odradit,“ podotkl.

Z pohledu socialistů, vedoucí delegace v Europarlamentu, Iratxe Garcia, obhajovala vytvoření společného projektu protiletecké obrany, stejně jako štítu proti dronům, který by byl schopen bránit Evropu, „její nebe a její budoucnost“.

Tak požádala o posílení Ukrajiny a o tvrdší přístup vůči Rusku, varujíc, že uklidňování nefunguje s Putinem, o němž řekla, že bude jednat pouze tehdy, když si bude myslet, že válku prohrává. „Pouze EU může zaručit přežití Ukrajiny, a od toho závisí naše bezpečnost,“ argumentovala.

Europoslankyně za ERC, Diana Riba, varovala, že vpády do vzdušného prostoru nejsou izolované a následují vlnu „hybridní strategie, která chce otestovat Evropu jako demokratický projekt“. Po varování před rizikem jednání z naléhavosti a s rozptýlenými akcemi zdůraznila, že Evropa se brání „více než jen zbraněmi“ a prostřednictvím „přesvědčení bránit své hodnoty zuby nehty“. (8. října)