EU v celé šíři/Brusel – Od doby, kdy byl koncem roku 2023 Georgii uznán status kandidátské země EU, země udělala významné kroky zpět. Tak hodnotí Evropská komise v souhrnném přehledu o rozšiřování, který byl ve středu zveřejněn v Bruselu. Vláda v Tbilisi je mimo jiné vyzvána, aby stáhla dva sporné zákony. S ohledem na Moldavsko a Ukrajinu doufá komise, že jednání o přistoupení mohou začít v roce 2025.
„EU je i nadále odhodlána dále prohlubovat partnerství s Gruzií, jak si přeje velká většina gruzínské populace,“ uvádí zpráva. „Pokud Gruzie nezmění své aktuální jednání, které ohrožuje její cestu do EU, a neprojevuje hmatatelné snahy o řešení otevřených otázek a provedení důležitých reforem, Komise nebude schopna doporučit zahájení jednání s Gruzií.“
Ve vztahu k Srbsku Komise opakuje svůj postoj, že země splňuje podmínky pro otevření třetího vyjednávacího kapitoly. K tomuto kroku však zatím nedošlo kvůli požadavku jednomyslného rozhodování ze strany členských států EU. Navzdory pokrokům kritizuje Brusel, že Srbsko stále v určité míře odchyluje od pozice EU, zejména ve vztahu k Rusku. Komise EU se většinou chválí Bosnu a Hercegovinu, i když některé kroky chybí, než může být rozhodnuto o rámci pro jednání (předpoklad pro jednání; poznámka).
„Evropa bez západního Balkánu není kompletní a riskujeme, že se zesílí další vlivy z Ruska nebo Číny, které zatlačují demokracii a naše evropské hodnoty v bezprostředním sousedství,“ uvedl k dnes vydanému balíčku o rozšiřování vedoucí delegace ÖVP v Evropském parlamentu, Reinhold Lopatka.
„Rozšiřování je v souladu s cíli EU podporovat demokracii, stabilitu a prosperitu v Evropě, což je výhodné jak pro EU, tak pro kandidátské země,“ řekl vedoucí delegace SPÖ Andreas Schieder v tiskové zprávě. „Pohled na členství v EU a splnění souvisejících kritérií povzbuzuje kandidátské země k částečně nezbytným reformám na podporu právního státu a lidských práv.“ (30.10.2024)