go to the original language article
Členské státy EU se v pátek dohodly, na základě textu připraveného polským předsednictvím, na společném stanovisku k předpisům týkajícím se využívání nových genomových technik (NGT) při šlechtění rostlin. Jednání s Evropským parlamentem v této věci mohou začít koncem dubna.
V pátek velvyslanci členských států při EU, pod vedením polského předsednictví, uzavřeli jednání o nových předpisech o NGT, která trvala více než půldruhého roku a byla vedena třemi předchozími předsednictvími, tedy španělským, belgickým a maďarským.
Jedná se o vyloučení rostlin vzniklých pomocí některých NGT technik z restriktivních předpisů týkajících se geneticky modifikované potraviny, tzv. GMO, kterým dosud podléhaly. To nemělo opodstatnění, protože, jak přesvědčují zákonodárci EU, rozdíly mezi NGT a GMO jsou příliš velké na to, aby techniky byly regulovány stejným způsobem. V případě GMO dochází ke křížení druhů a do rostlin se zavádějí celé „balíčky“ cizích genů, i když genomické techniky umožňují tak přesné modifikace, že by k nim mohlo dojít v přírodě. Nové předpisy umožňují zvýšit odolnost pěstovaných rostlin na klimatické změny, jako jsou sucha či povodně, a snížit spotřebu pesticidů a umělých hnojiv.
Navrhovaná legislativa dělí rostliny NGT na dvě kategorie, které budou podléhat různým předpisům. První je NGT1, což jsou rostliny podrobené tak drobným modifikacím, že jsou možné získat také konvenčními metodami, a nové genomové techniky pouze urychlují tento proces. Druhá skupina je NGT2, což jsou rostliny, kde došlo k více než 20 modifikacím, a takový efekt by v přírodě byl spíše obtížně dosažitelný.
První skupina má být vyňata z předpisů o GMO, zatímco druhá bude i nadále podléhat omezením a pěstitele budou povinni provádět hodnocení rizik spojených s pěstováním rostlin a získávat povolení k jejich uvedení na trh. Země budou moci zakázat pěstování NGT2.
Dohodnutý návrh nařízení také vylučuje použití NGT technik v ekologickém zemědělství.
Členské státy nyní zahájí jednání s EP o pravidlech patentování a označování NGT. Zde, jak se říká v Bruselu, mohou být jednání komplikovaná, protože nových genomových technik je jen několik a všechny jsou něčím vlastnictvím. Obvykle jde o univerzity nebo výzkumné jednotky, které je licencují velkým firmám, a ty následně produkují již modifikovaný osivový materiál.
V současné době je trh ovládán čtyřmi mezinárodními nadnárodními korporacemi, zatímco státy EU stojí na pozici, že pěstování by mělo být široce dostupné pro farmáře, a nikoliv zůstávat v rukou velkých koncernů. Proto v návrhu nařízení je hovořeno o zřízení expertní skupiny pro patenty na NGT a dokument zavazuje KE, aby po roce od vstupu nařízení v platnost připravila zprávu o dopadu patentování na pěstování a konkurenceschopnost sektoru. Jednání se budou také týkat pravidel pro označování rostlin NGT, zejména těch, které patří do druhé kategorie.
Jak se dozvěděla PAP ze zdrojů EU, i když se zemím EU podařilo dosáhnout dohody o dalších jednáních, názory hlavních byly rozdělené. Průkopníkem pěstování rostlin s využitím NGT je ve Spojeném království, zatímco v EU je několik zemí tzv. jestřábů, které by rády přijaly britské metody, včetně povolení použití NGT v ekologické produkci. Mezi ně patří Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Jsou zde i skeptické státy, mezi ně patří Německo a Rakousko – byť z různých důvodů. Skepticismus Rakouska vyplývá z faktu, že tato země je lídrem, který zodpovídá za 25 % ekologické produkce v EU, a z ekonomických důvodů nechce do svých plodin pustit rostliny NGT. Skepticismus Německa vychází z politických důvodů, protože tamní ministerstvo zemědělství je stále v rukou Zelených, kteří se od NGT distancují.
V Polsku téma NGT nebylo po léta diskutováno. Ještě v roce 2023 – poté, co KE představila návrh předpisů – byl návrh zamítnut. Nově se ministerstvo zemědělství touto otázkou zabývá a vládnoucí strana je připravena k jednání.
Na práci jsou pozitivně naladěny velké evropské zemědělské organizace, jako jsou COPA a COGECA, které ve středu vydaly prohlášení zdůrazňující význam legislativy pro zajištění potravinové bezpečnosti v Evropě a obnovení inovací. (14.03.2025)